Alex Kratěna
Vedu nejlepší bar na světě
Alex Kratěna má být ve svých 34 letech na co hrdý. Z kluka z Brna, který se v 18 místo na vysokou vydal na zkušenou do světa, aniž by uměl cizí jazyk a aniž by měl plán, kam by to chtěl dotáhnout, se v průběhu let stal jeden ze světově uznávaných barmanů a šéf londýského baru Artesian, který už potřetí za sebou vyhlásili tím nejlepším na světě.
Už jako teenager toužil Kratěna cestovat. Navíc byl, jak říká, „průserář“, takže když se v 18 letech rozhodl vydat s téměř nulovou znalostí angličtiny na zkušenou do Ameriky, získal tak od života neocenitelnou školu, nemluvě o lekci samostatnosti. Jeho první destinací ve Spojených státech byl Maryland, později se přestěhoval do New Yorku.
Začínal tady úplně od nuly – od kamaráda, který ve stejné době přišel z Británie, se učil angličtinu, živil se mytím nádobí, uklízel, jezdil s dodávkou. Za bar se dostal až časem. „Já věřím, že když někam přijdete, měli byste skočit na první job, který se vám naskytne, abyste přežili. Pak už se chytnete,“ říká.
Rada od Alexe Kratěny
Je mnohem lepší něco dělat než mluvit.
Drinky ho sice bavily už tehdy, nejdřív pro něj ale barmanství byla hlavně práce, způsob, jak si vydělat. Jeho dnešní vášeň pro ně přišla až s tím, jak získával zkušenosti. „Když se na to dívám, měl jsem po dvacítce šťastná léta, kdy jsem se vlastně trochu flákal, užíval si a neřešil kariéru. Takže dnes, kdy jsem hodně vytížený, nemám pocit, že jsem o něco přišel.“
Po pár letech v USA se Kratěna na čas přesunul do Španělska a odtud pak do Japonska. „V Tokiu jsem se po týdnu chytnul jako barman a pak jsem pracoval po různých klubech. Byla to pro mě skvělá škola,“ vzpomíná. Když se po zhruba dvou letech v Japonsku vrátil do Brna a přemýšlel, co dál, věděl, že kvůli práci s koktejly by bylo nejlepší vypravit se zpátky do New Yorku nebo vyrazit do Austrálie či Londýna. Ten vyhrál kvůli lepší dostupnosti.
V Londýně, věrný svému názoru na využití příležitosti, dva týdny točil v hospodě pivo a nosil krabice se zbožím. Brzy ale přišla lepší nabídka – zaměstnali ho ve výborné francouzské restauraci Marylebon. Dál však pátral po tom pravém místě, až v novinách narazil na inzerát hotelu Langham, který v té době sháněl někoho, kdo by s novým konceptem znovuotevřel jeho bar. Kratěna na přijímací pohovor dorazil s batohem plným skleniček, šejkrů a ledu, protože byl na cestě na koktejlovou soutěž. A uspěl. „Prý je zaujalo moje nadšení, když jsem dorazil s celou výbavou,“ směje se. „Ale myslím, že jsem je prostě ukecal.“
Zpočátku v Artesianu pracoval na pozici head bartendera ještě s jedním kolegou. Ten se však brzy vydal jinam a Kratěna se chopil příležitosti a začal bar vést sám. Konečně tak měl možnost jeho chod skutečně ovlivnit.
„Od začátku jsem měl jasnou vizi, že by to měl být trochu netradiční bar, protože podle mě jsou klasické hotelové bary s jazzem a arogantním personálem poslední místo, kde by chtěl člověk pít,“ říká Kratěna. „Tak jsme všechno nudné osekali a nechali to, co dělá bar barem. To jsou hlavně skvělé drinky, pozornost vůči detailům, hravost a péče o hosty.“
Artesianu se to evidentně vyplácí – vloni na podzim už potřetí v řadě za sebou získal prestižní titul nejlepšího světového baru v žebříčku magazínu Drinks International a řadu dalších ocenění. Kratěna sám mimo jiné v roce 2012 obdržel titul nejlepšího barmana roku. Tvrdí ale, že i když si cen váží a jsou skvělou příležitostí, jak vytvořit baru dobrou reputaci, nejsou pro něj smyslem toho, co dělá. „Největší úspěch je mít nabitý bar, vydělat peníze a mít tým, na který se můžete spolehnout,“ říká. „Nechci, abyste jako host přišli a řekli si, wow, jsem v nejlepším světovém baru. Mnohem cennější pro mě je, když si řeknete, wow, právě jsem měl nejlepší drink v životě.“