Inéz Cusumano
Koupila jsem si zámek
U rozpadlé ruiny se zpustlou zahradou v obci Mcely nedaleko Nymburka Inéz Cusumano kdysi přibrzdila docela náhodou. V tu chvíli ji rozhodně nenapadlo, že tu bude zámeckou paní. Na princezny si ostatně nehrála ani v dětství. Přesto jí zřícenina uprostřed ničeho změnila život. A udělala z ní jednu z nejúspěšnějších českých hoteliérek. Zámecký objekt Chateau Mcely, který je dnes jedním z nejluxusnějších pětihvězdičkových hotelových komplexů ve střední Evropě s mnoha prestižními mezinárodními oceněními, otevřela s manželem, Američanem Jimem Cusumanem, v roce 2006.
Předcházelo tomu pět náročných let, kdy ruinu, kterou si tahle atraktivní a vzdělaná ekonomka s diplomem z Harvardu koupila impulzivně a v jakémsi pomatení smyslů, jak sama říká, přetvořila v exkluzivní rezidenci a vyhledávané místo pro svatby i soukromé oslavy.
„Pracovala jsem v realitách, řídila velkou společnost a byla jsem hodně ambiciózní,“ vzpomíná na dobu, která asi pro mnohé lidi zní jako splněný sen. Inéz Cusumano se to ale tak nezdálo. Nebyla šťastná. „Byla to zlatá klec,“ říká.
Rada od Inéz Cusumano
Věřte své intuici. Mě zatím nikdy nezklamala.
Jednoho dne se z ní rozhodla vystoupit. „Řekla jsem si, že si udělám dva roky prázdnin. A měla jsem kamarádku z Los Angeles, která si chtěla koupit zámek. A tak jsem si uprostřed toho svého volna vyčlenila dva týdny a objížděla zámky, které byly v širším okolí Prahy na prodej,“ popisuje, jak se dostala do vísky Mcely. „Mířila jsem na jeden zámek, který je tu opodál, tady jsem zastavila náhodou. Přivítala mě samozřejmě totální zřícenina. Všechno rozpadlé, vypadalo to jako zámek Šípkové Růženky, obrostlé keři, zpustlé. Chtěla jsem se otočit a odejít.“
Neudělala to. A najednou měla pocit, že se ocitla v nějaké fantaskní pohádce plné mystických jevů. „Z domu náhle vyšel takový bláznivý správce, kouká na mě a povídá – no konečně, to vám to trvalo, než jste se vrátila zpátky.“ Přitom jsem tu byla poprvé v životě.
Nemohl mě vidět nikdy předtím. Bylo to úplně strašidelné. Pak jsem procházela zámkem a bylo to ještě horší. Já jsem ho znala. Znala jsem každý pokoj. Každý kout.
Znala jsem ho tak důvěrně, že jsem věděla, ze kterého okna co uvidím. Bylo to až nepříjemné. Tak jsem rychle běžela pryč a chtěla jsem na to okamžitě zapomenout,“ vypráví Inéz Cusumano asi nejneuvěřitelnější zážitek svého života a přiznává, že i dnes má při téhle vzpomínce husí kůži.
Útěk ze zámku ale nepomohl. Naopak. Za pár dní se rozhodla, že ho koupí.
A brzy jí došlo, že na nákladný projekt nemá peníze. „Začala jsem se pídit po vlastnících. Objekt patřil nějaké firmě, předtím byl ve správě nějakého ministerstva. Chtěli to prodat, ale nechtěli mi dát žádnou slevu, prostě trvali na plné ceně. Řekla jsem si, že jim nabídnu 50 procent, oni mě odmítnou a já budu mít klid, že jsem se aspoň pokusila. Oni mě podle očekávání odmítli. Jenže za pár dnů volají znovu, že to tedy berou. Byla jsem v bryndě,“ směje se Cusumano, která však potřebné peníze brzy sehnala a stala se zámeckou paní.
Tím ale pohádka z Chateau Mcely nekončí. Brzy totiž přišel i princ „Potřebovala jsem si všechno promyslet, co a jak se zámkem vlastně podniknu, a navíc jsem měla nějaké problémy se zády, a tak mě kamarádka z Los Angeles, kvůli které to všechno začalo – ta, která chtěla zámek v Čechách –, pozvala k sobě, že má pro mě nějakého výborného chiropraktika. A tam jsem potkala svého současného muže. V pohádkách je to obráceně, přicválá princ na bílém koni a odveze si vás na zámek, já musela nejdřív koupit zámek, aby se pak objevil ten můj princ. Ale stálo to za to.“
Brzy se vzali – a pustili se nadšeně do rekonstrukce. „Nejsme Bill Gates. Potřebovali jsme, aby byl zámek soběstačný, aby si na sebe vydělal. Pomýšleli jsme na částečný hotelový provoz, ale neznali jsme zázemí hotelu, učili jsme se za pochodu od odborníků. Měli jsme v plánu zámek pronajímat firmám na konference a společenská setkání. I když jsme byli úplní amatéři, postupně se objekt proměnil na hotel butikového typu,“ popisuje Cusumano.
„Naše rada personálu byla vždy jedna základní: Chovejte se k hostům tak, jako by k vám přijeli nejlepší přátelé nebo vaše rodina. Kupodivu to funguje.“ Dnes mají 48 stálých zaměstnanců a 52 brigádníků. Rozrostla se i jejich rodina. Manželům se narodila holčička, dnes devítiletá Julie. „A všechno do sebe zapadlo. Člověk se nesmí zaleknout, nesmí se vzdávat. Musíte věřit sami sobě. Musíte mít talent, schopnosti, píli. A práce vás musí bavit, je třeba mít pro ni vášeň. Když do činnosti vložíte všechnu svou energii, není možné, abyste neuspěli. Zvlášť věnujete-li se navíc něčemu, co přináší užitek lidem,“ věří Inéz Cusumano, která postupně při hotelu vybudovala ještě lázeňský komplex a rozjela i vlastní značku čistě přírodní kosmetiky Mcely Bouquet.