Jaroslav Hajn
Vyměnil jsem kancelář za zahradu
Spokojenost nemusí nutně znamenat miliony na účtu a hektický život. Tohle si uvědomil i bývalý manažer a CEO IT společnosti Jaroslav Hajn (46 let), který se před pěti lety rozhodl opustit kancelářský život a se svým společníkem Miroslavem Štefanem založil prodejní zahradu Inflore, kde pěstují květiny a zeleninu.
„Nesmíte se bát přemýšlet a musí vám to dávat smysl,“ říká dnes Hajn. V životě vyzkoušel různé práce, ale zdálo se, že mu byla předurčena kariéra v IT korporacích, ve kterých se mu dařilo a dosáhl v nich těch nejvyšších pozic. Potom ale přišel rozvod, a tak se rozhodl odjet na rok do Ameriky, aby si vyčistil hlavu.
„Tohle byla první velké změna, kterou jsem udělal a díky které potom ty další už nebyly tak těžké.“ Tenhle moment bere jako jeden z nejtěžších a nejzásadnějších ve svém životě. Rozšířil si obzory a začal věřit v to, že nic není nemožné.
Rada od Jaroslava Hajna
Jakmile uděláte v životě první změnu, ty další už tak těžké nebudou.
Po návratu do Čech se ale ještě vrátil do korporace, ve které se vypracoval až na pozici výkonného ředitele. Jak sám říká, měl tam skvělý plat a jistotu. Postupně ale začal ve svém životě ztrácet smysl. „Seděl jsem v open space kanceláři, kolem sebe 150 lidí, dýchal jsem umělý vzduch a vytvářel si kolikrát umělé vztahy s kolegy. Chodil jsem domů permanentně unavený a odbýval jsem se nekvalitním jídlem. Navíc jsem neviděl u lidí kolem sebe nadšení a nějaký naplňující výsledek. Servery běží, ale co víc? Logicky mi to nedávalo smyl, tak jsem to změnil.“
A odešel. Odstěhoval se na venkov pod Brdy a z rodinného políčka, ve kterém dřív, než přehodnotil svůj život, neviděl reálné využití, vytvořil zahradu s velkým množstvím květin a zeleniny. Přišlo mu to jako jediné smysluplné využití pozemku, do kterého mohl zapojit i svého dlouholetého kamaráda a společníka, zahradníka Miroslava Štefana.
Rozhodli se, že pro sebe i ostatní vytvoří místo, kde se bude prodávat čisté jídlo – ze své zahrady proto vypustili jakékoliv chemické prostředky. Hajn sám dnes říká, že od dob, co žije na venkově a jí v podstatě jen to, co si vypěstuje, má ukázkové krevní testy.
„Vždycky jsem miloval práci s lidmi a to, že si vezmu košík a jdu se zákazníky a jejich dětmi sbírat zeleninu přímo z pole, mě naprosto naplňuje.“ Má radost, když děti z města u nich na zahradě zjistí, že zelenina neroste zabalená v obchodech, a těší ho, když vidí, že lidi jsou jejich produkty nadšeni. „Vlastní jídlo, to je jako natisknout si vlastní peníze, do obchodu chodíme jen pro chleba a toaletní papír.“
Zahradničení mu dalo klidnou mysl, pohodu a čistou hlavu. Při takovém způsobu života podle Hajna není místo pro žádné frustrace. A starosti? „Nejsou, i když to asi zní podezřele. Ano, může se stát, že nebude voda, a tak nebude ani zelenina, ale to je prostě život. Naučil jsem se přijímat události, tak jak chodí.“